Larvální terapie je alternativní způsob léčby ran. Jde o několik tisíc let starou léčebnou metodu, která se v současnosti opět dostává do popředí zájmu laické i odborné veřejnosti. K tomu přispívá i současný trend hledání nových terapeutických postupů jako důsledek stále rozšířenější rezistence k antibiotikům. Případné neoprávněné obavy pacientů z této léčby lze rozptýlit pouze předložením zevrubných informací a faktů, které umožní pochopit podstatu této metody.
Bzučivka zelená
K léčbě ran se používají larvy mouchy bzučivky zelené (lat. Lucilia sericata). Ta v přírodě klade svá vajíčka do těl odumřelých živočichů. Z vajíček se vylíhnou larvy, které se asi 10 dnů živí pouze mrtvou tkání. Poté se zakuklí a do dvou týdnů se objeví dospělí jedinci.
Princip léčby
Jedním z předpokladů zhojení chronické rány je odstranění mrtvých tkání. Larvy aplikované do rány vylučují z ústní dutiny enzymy, které rozpouštějí odumřelé tkáně v jejich okolí a larvy je pak vysají. Nejsou schopny porušit živé buňky, a proto přesně kopírují hranici mrtvé a živé tkáně. Spolu s mrtvou tkání vysávají také mikroby, a tím ránu dezinfikují. Pohyb larev v ráně způsobuje zvýšenou produkci sekretu v ráně, což zajišťuje příznivé prostředí pro hojící procesy. Navíc larvy produkují speciální látky, které ničí mikroorganismy, a jejich trávicí šťávy stimulují hojení.
Aplikace larev do rány
Larvy, které se k léčbě používají, jsou speciálně připravené, sterilní a naprosto bezpečné. Na ránu jsou přikládány larvy o velikosti asi 2 mm, po 3 až 5 dnech terapie jsou z rány odejmuty (až 6krát větší). Aby larvy byly aktivní, potřebují vlhké prostředí, dostatek kyslíku a teplotu kolem 37 °C. Sterilní krytí musí být upraveno tak, aby nedošlo k nežádoucímu pohybu larev. Je možné použít larvy balené ve speciálním obalu, který propouští larvální sekrety a zároveň absorbuje nekrotickou tkáň, která se stává potravou pro larvy.
Léčba může probíhat jak ambulantně, tak za hospitalizace.
Indikace a kontraindikace
Larvální terapie může být použita zejména u hnisavých, nekrotických a infikovaných ran, a to akutních i chronických. Larvy jsou využívány především při léčení ran pacientů s diabetem,bércovými vředy, proleženinami nebo popáleninami. Terapie se nedoporučuje tam, kde dochází ke komunikaci rány s tělními dutinami, při silném krvácení apod.
Zdroj:
http://www.tribune.cz/clanek/12909