Dlouhotrvající, nepolevující tlak je hlavním rizikovým faktorem pro vznik dekubitů. Významné nebezpečí vzniku proleženin hrozí i pacientům v poloze vsedě. Aktuální pilotní studie uveřejněná na www.o-wm.com zjišťovala rozdíl v intenzitě tlaku na sakrální oblast u dvou běžných poloh sedícího pacienta a také to, zda je tento rozdíl ovlivněn BMI pacienta. Vzhledem k tomu, že kost křížová je jednou z nejčastějších anatomických lokalit, kde se dekubity tvoří, mohou výsledky této studie poskytnout další důkazy pro doporučení týkající prevence proleženin u sedících pacientů.
Vzpřímený sed nebo polosed
Pilotní studie se zúčastnilo 23 zdravých jedinců: 4 muži, 19 žen. Průměrný věk zkoumaných osob byl 45 let a BMI v rozsahu 20–45. Účastníci byli rozděleni podle BMI. Kategorie 1 zahrnovala osoby s BMI v rozmezí 20–22, kategorie 2 s BMI 23– 28 a kategorie 3 pak jedince s BMI 29 a vyšším.
Tlak vyvíjený na sakrální část těla byl měřen ve dvou polohách. Dobrovolníci buď seděli vzpřímeně a jejich chodidla se dotýkala podlahy (poloha 1), nebo byli v polosedu s nohama ve zvýšené poloze (poloha 2). Pro analýzu byly použity následující údaje: průměrný tlak, maximální tlak a počet senzorů ukazujících tlak > 60 mm Hg a > 80 mm Hg.
BMI a poloha souvisí s vyvíjeným tlakem
Končetiny ve zvýšené poloze snížily průměrný tlak na celkovou plochu (od 42,9 mm Hg do 40,0 mm Hg) a počet senzorů, které naměřily > 60 mm Hg v sakrální oblasti (31,4 až 27,1). BMI a poloha významně korelují s počtem senzorů, které naměřily > 80 mm Hg, a s průměrným tlakem. Párové srovnání ukázalo významné rozdíly existující mezi BMI kategorií 1 (lepší výsledky vykazuje vzpřímený sed) a kategorií 3 (lepší výsledky vykazuje polosed) v počtu senzorů, které naměřily hodnoty tlaku nad 80 mm Hg.
Uvedené výsledky naznačují, že u pacientů s BMI > 29 poloha v polosedu s patami ve zvýšené poloze výrazně snižuje tlak na sakrální oblast. Podle autorů studie však ani jedna ze zkoumaných pozic nevedla ke snížení tlaku na takovou úroveň, která by mohla být považována za bezpečnou pro pacienty se sníženou mobilitou. Bude tedy třeba dalších studií, aby bylo možné důkladněji prozkoumat vztah mezi BMI a tlakem vyvíjeným na kritické oblasti i další možnosti odlehčení tlaku v pozicích vsedě.