Nekrotická rána

V ráně přítomná devitalizovaná tkáň, nekróza, je ideálním prostředím pro rozvoj bakteriální infekce a je překážkou pro správný proces hojení. Proto musí být nekróza odstraněna v počátcích léčby rány.

Nekrotickou část lze odstranit kompletně, nebo po částech

Způsob odstranění se volí aktuálně dle rozsahu nekrózy. Nejčastější je chirurgický debridement, který se provádí pomocí skalpelu, nůžek či pinzet a exkochleačních lžiček. Nekrotickou tkáň lze odstranit kompletně (až na krvácející zdravou tkáň), nebo po částech (odděluje se jen skutečně nekrotická tkáň).

Výhody hydrochirurgie a larvoterapie

Jiným řešením je hydrochirurgie. Ta čistí rány proudem sterilního tekutého média, který strhne nekrotickou tkáň a vyplaví exsudát i ze spodiny rány. Další možností je larvoterapie: larvy se živí enzymaticky rozloženou avitální tkání, zároveň stimulují spodinu rány a jejich trávicí šťávy působí baktericidně.

Autolytický debridement netraumatizuje ránu

Šetrnějšími metodami jsou enzymatický a autolytický debridement, které jsou založeny na postupném změkčování a rozpouštění nekrózy. Jejich výhodou je, že netraumatizují ránu. Autolytický debridement využívá vlastního enzymatického procesu organismu. Je pomalejší, ale efektivní, funguje selektivně a pro pacienty je většinou nebolestivý.

Vhodné jsou např. vlhčené superabsorpční polyakryláty – produkty vlhkého krytí z řady HydroClean, které ránu proplachují a absorbují exsudát. Za dohledu lékaře a při pravidelných kontrolách rány je lze využít i u infikovaných nekrotických ran. Hydrogely – Hydrosorb Gel odlučují nekrózy rychleji a díky své konzistenci dokážou pracovat i v hlubokých ranách.

Druhá fáze práce s nekrotickou ranou spočívá v udržovací terapii. Rána musí být stále čistá a případné vznikající nekrózy odstraňovány, a to s co nejmenší traumatizací nově vznikající tkáně na spodině.

4 kroky pro léčbu nekrotických ran

• vždy odstranit nekrózu
• zpřístupnit a vyčistit spodinu rány
• zachovávat optimální vlhkost rány
• předcházet infekci