Podle www.woundsinternational.com mohou být puchýře u pooperační rány způsobeny zejména stržením vnější vrstvy pokožky při odstraňování adhezivní pásky nebo dlouhodobým kontaktem kůže s lepicí vrstvou krycího materiálu spojeným s přítomností stehů. Výskyt pooperačních puchýřů v ortopedii se pohybuje v rozmezí od 6 do 24 %. Puchýře způsobují bolest, únik tekutiny z rány, zpomalené hojení a zvyšují riziko pooperační infekce v místě rány, což v konečném důsledku může vést k dlouhodobému a nákladnému pobytu v nemocnici.
Jak zabránit vzniku puchýřů?
1. Posouzení pacienta před chirurgickým zákrokem – nezbytné je přihlédnout k věku pacienta, typu plánované operace a zdravotním potížím, které by mohly nepříznivě ovlivnit hojení ran a integritu kůže. Pozornost by měla být věnována oblasti v okolí plánované rány, riziko puchýřů zvyšuje předchozí poškození kůže nebo trauma, křehkost, ztráta elasticity, dehydratace či medikace (např. steroidy, nesteroidní protizánětlivé léky, chemoterapie).
2. Příprava před operací – je důležité zachovávat čistotu a integritu kůže. Během předoperační hygieny by kůže měla zůstat nedotčena. K nejvhodnějším přípravkům pro dezinfekci pokožky patří produkty na bázi vody nebo alkoholu. Pro minimalizaci rizika porušení integrity kůže je třeba dodržovat zásady odlehčení a přerozdělení tlaku, a to zejména u starších pacientů s křehkou a suchou pokožkou. Tato opatření by měla omezit tření a střižné síly působící na kůži.
3. Výběr vhodného krytí před operací a jeho aplikace ihned po operaci – chirurgický tým by měl mít aktuální znalosti o typech krycích materiálů, které se osvědčily jako účinné v prevenci vzniku puchýřů. Zdravotnický personál by měl být obeznámen s postupy správné péče o rány.
4. Použitý materiál by měl být flexibilní – krytí by mělo mít optimální pružnost, ale by mělo zůstat na místě po dostatečně dlouhou dobu. Vhodné je např. měkké silikonové krytí, které se přizpůsobuje tvaru rány a kožním obrysům. Tvorbě puchýřů také brání vrstvené materiály s vysoce absorpční vnější vrstvou z hydrovláken.
5. Zvolené krytí by mělo být vhodné pro daný typ a velikost rány – krytí by mělo být snadno aplikovatelné, samolepící a lehce odstranitelné, aniž by způsobovalo trauma nebo bolest.
6. Vhodně zvolené krytí by mělo zabránit tření – pacienti po ortopedických operacích jsou podporováni v tom, aby se začali brzo pohybovat z důvodu snížení rizika nežádoucích pooperačních příhod (např. tromboembolie) a podpory hojení, je však třeba se vyvarovat nežádoucí třecí síle v místě rány.
7. Udržení rovnováhy mezi propustností a absorpcí krycího materiálu – vhodné je vlhké krytí s pěnovou vrstvou a absorpčními vlastnostmi, které umožňuje v malé míře odpařování a přitom zachovává v ráně vlhké prostředí a je odolné proti vstupu patogenů.
8. Minimalizovat nutnost převazů – studie ukazují, že čím méně často se krytí mění, tím nižší je riziko tvorby puchýřů.
9. Krytí by mělo umožnit sledování rány bez nutnosti jeho odstranění – možnost kontrolovat ránu bez odstranění obvazu snižuje riziko tvorby puchýřů.
10. V případě potřeby vyhledat specialistu – v kritických případech je vhodné postup konzultovat se specialistou na léčbu ran, např. když rána vykazuje známky infekce nebo již došlo ke vzniku puchýřů atd.
Co na puchýře?
Vlhká terapeutická krytí - udržuje v ráně optimálně vlhké prostředí.
