Plísňové infekce nohou vyskytující se u běžné populace jsou nepříjemným zdravotním problémem, většinou ale nezpůsobují žádné závažné komplikace. U diabetiků však u plísňových onemocnění kůže nohou a nehtů existuje zvýšené riziko vzniku sekundárních komplikací, jako jsou bakteriální infekce, ulcerace, paronychie, celulitida a zvýšené riziko amputace. Z tohoto důvodu je u těchto pacientů prevence, identifikace a léčba plísňových infekcí nohou obzvláště důležitá. Užitečné rady a tipy, jak postupovat při plísňové infekci u syndromu diabetické nohy přináší souhrnný článek na www.woundsinternational.com.
Deset tipů pro terapeutický management plísňové infekce u diabetické nohy
1. Abnormality v oblasti nehtů – v tomto případě vždy prověřte podezření na plísňovou infekci, projevy zahrnují zejména laterální onychomykózu (bílé nebo žluté pruhy po jedné straně nehtu), distální onycholýzu a hyperkeratózu (olupování pod distální částí nehtu; nehet má změněnou barvu, je neprůhledný a ztluštělý a jeho konec se odchlipuje), povrchovou bílou formu onychomykózy (malé bílé skvrny na povrchu nehtové ploténky, nehet zdrsní a snadno se rozpadá) nebo totální dystrofickou onychomykózu (dochází k úplnému narušení nehtu).
2. Projevy tinea pedis – plíseň nohou se projevuje v podobě svědivých, erytematózních a zanícených oblastí, objevuje se obvykle mezi prsty, ale také na chodidle, na patě a na hranách nohy (tzv. mokasínový typ).
3. Kdy odebrat vzorek pro vyšetření plísňové infekce – pokud je zvažována perorální léčba (obvykle u onemocnění nehtů), u těžkých nebo rozsáhlých kožních plísňových infekcí, je-li podezření na sekundární bakteriální infekce, při diagnostické nejistotě nebo u rizikových skupin (diabetici).
4. Jak odebrat vzorek z kůže nebo nehtu – nejprve odstraňte zbytky nanesených krémů a dalších přípravků, při kožní infekci nebo povrchové infekci nehtu se vzorek seškrábne pomocí skalpelu, při hlubší infekci nehtu je nutné odebrat část nehtu (celou tloušťku nehtu tak daleko od okraje nehtu, jak je to možné), vzorky skladujte při pokojové teplotě.
5. Diferenciální diagnostika – při diagnostice plísňové infekce je nutné vyloučit některé jiné zdravotní problémy, jako jsou deformity nehtů způsobené traumatem, psoriáza (mělké nebo hluboké jamky v nehtu, deformované a ztluštělé nehty žlutohnědé barvy), lichen planus (nehty jsou obvykle tenké, ale mohou být i ztluštělé, často zbrázděné a hrbolaté; mohou mít změněnou barvu a být oddělené od nehtového lůžka) atd.
6. Léčba plísňových infekcí – nejčastěji se podává fungicidní terbinafin, lokálně nebo perorálně, či perorálně itrakonazol.
7. Specifika léčby u diabetiků – léčba plísňových infekcí je podobná jako u běžné populace. Někteří autoři však naznačují, že lidé s diabetem mají tendenci být odolnější vůči této tradiční léčbě z důvodu hyperglykémie a obtížnému dodržování hygieny nohou (obvykle v důsledku neuropatie, obezity nebo retinopatie).
8. Možné lékové interakce – jelikož u diabetiků existuje riziko polypragmazie, je třeba vzít v úvahu riziko lékových interakcí. Negativem je i zvyšování už tak velkého zatížení organizmu léky u osob s diabetem 2. typu.
9. Sledování pokroku léčby – když se v blízkosti proximálního nehtového valu objeví normální nehtová oblast, je pravděpodobné, že nehet reaguje na léčbu. Po 4 týdnech od nálezu zvažte přerušení léčby. Po ukončení léčby je možné opětovně odebrat vzorek, pokud vzhled nehtu nadále naznačuje infekci. Vzhled nehtu se však nemusí vždy vrátit do normálu ani po vyléčení infekce.
10. Prevence plísňové infekce – dodržovat hygienu nohou, včasná léčba mírnějších projevů infekce, dobře padnoucí boty, udržovat boty suché, častěji střídat boty, nosit čisté absorpční ponožky z přírodních vláken, nechodit na boso.
