Tipy pro prevenci dekubitů vznikajícím působením zdravotnických prostředků

  1. Posouzení rizika – k hlavním rizikovým faktorům patří zejména používání více prostředků naráz; život pacienta závislý na použitých zdravotnických prostředcích, jejich dlouhodobé používání, použití v místě edému tkáně, špatné prokrvení tkáně, periferní oběhové selhání (např. z důvodu sepse), změna metabolického stavu, nutriční ohrožení, snížené smyslové vnímání či snížená schopnost reagovat na signály diskomfortu atd.
  2. Volba vhodného prostředku – zdravotnické prostředky často vyžadují určitý stupeň tuhosti, která jim umožňuje udržet tvar a vykonávat jejich funkci, může však také způsobit poškození tkáně. Modernější měkčí a komfortnější výrobky jsou však často také finančně nákladnější. Řešením může být použití těchto pomůcek a zřízení zejména u pacientů s vysokým rizikem vzniku defektu nebo při jejich dlouhodobém používání.
  3. Pravidelné přemísťování – pokud je to možné, doporučuje se zdravotnické prostředky pravidelně přemisťovat, aby došlo k redistribuci tlaku a snížení střihových sl. Problém může nastat, pokud by jeho dislokace, mohla způsobit poškození pacienta. V problematických případech by měl být přesný postup schválen multidisciplinárním týmem a rozhodnutí týkající se frekvence přemísťování a osob za něj odpovědných by mělo být zaznamenáno v dokumentaci pacienta.
  4. Pečlivá fixace – často je nutné zdravotnické prostředky zafixovat, aby se zabránilo změně jejich polohy. Při tomto úkonu je však nezbytné zajistit, aby nevznikl další tlak na okolní tkáně.
  5. Standardizace postupů –  ke snížení rizika vzniku takovýchto dekubitů může také pomoci zavedení jasných standardizovaných postupů péče, které budou dodržovány v rámci celého zdravotnického zařízení.
  6. Použití krycích materiálů – zdravotnické prostředky jsou často umístěny v oblastech s nedostatkem tukové tkáně, což omezuje přirozenou schopnost redistribuce tlaku. Obvykle se k ochraně kůže používají různá krytí, např. filmová krytí a spreje poskytují ochranu před třením, pěnové obvazy jsou vhodné pro kontrolu vlhkosti a příp. snižují zatížení, pro redistribuci tlaku jsou vhodné zejména gelové podložky.
  7. Včasné odstranění – doporučuje se, aby zdravotnický prostředek, který zvyšuje riziko vzniku kožních defektů, byl odstraněno ihned, jakmile je to z lékařského hlediska možné.
  8. Sledování vzhledu pokožky a kontrola bolesti – kůže pod přístrojem nebo pomůckou a také v jejich okolí by měla být kontrolována alespoň dvakrát denně. Pokud to není možné, měl by se ošetřující personál pravidelně pacienta dotazovat, zda pociťuje jakékoliv změny v dané oblasti. Také bolest představuje včasný prediktor vzniku dekubitů.
  9. Edukace pacienta – je důležité vždy pacientovi nejen vysvětlit proč se zařízení či pomůcka používá, ale i potenciální problémy, které mohou způsobit, a jak je možné je minimalizovat.
  10. Multidisci­plinární týmová práce a sdílení zkušeností – ke snížení rizika vzniku dekubitů je třeba, aby všechny zdravotnické profese podílející se na péči o pacienta zajistily, že zdravotnická pomůcka je správně použita, a to nejen z hlediska její stabilizace, ale také prevence vzniku nežádoucího tlaku.

Zdroj:
http://www.wintjournal.com/…6-1_dyer.pdf

Může vás také zajímat

Správná výživa u diabetu
Mnoho diabetiků si neuvědomuje všechna rizika, která jim hrozí. Ve chvíli, kdy vám lékař…
Sestry odpočívají Medisety
Používejte jednorázové nástroje Peha®-instrument a balíčky MediSet® od značky HARTMANN.
Dansac Lauren ambassador stomie
Máte pacienta se stomií? Pak jste pravděpodobně alespoň jednou řešili problém s pokožkou v…