Každé poranění kůže je potenciálním místem pro vznik infekce. Pravděpodobnost infekce se zvyšuje u osob s nízkou nebo potlačenou imunitou. I zdravý imunitní systém však může být zdolán, pokud dojde ke vstupu příliš velkého množství bakterií, nebo příliš virulentních mikroorganizmů. Za prahovou úroveň, která brání hojení ran, lze považovat množství bakterií překračují 105 organismů na 1 g tkáně, zde již nehraje roli konkrétní stav imunitního systému, ani virulence či druh přítomných bakterií.
Biofilm a chronická rána
Biofilm v ráně komplikuje diagnostiku a léčbu infekce v ráně. Jedná se o společenství bakterií žijících v organizovaných strukturách, které poskytuje bakteriím fyzickou ochranu. Bakterie v rámci biofilmu mohou vzájemně komunikovat, což může vést ke zvýšení jejich virulence. Chronická rána představuje ideální podmínky pro vznik biofilmu, protože přítomné proteiny (kolagen, fibronektin) a poškozené tkáně umožňují jeho uchycení. Bylo zjištěno, že biofilm se nachází u 70 až 80 % pacientů s chronickou ránou.
Rána jako zdroj kontaminace
Při výměně krytí u kolonizované rány, může dojít ke kontaminaci okolního prostředí. Z výzkumů vyplývá, že více než 40 % vzorků vzduchu a 50 % vzorků shromážděných z okolních povrchů po výměně krytí bylo pozitivních na bakterie. Pokoj pacienta s nálezem MRSA bývá kontaminován z 12 až 44 %.
Bakterie obsahují také kožní buňky, které jsou denně odlučovány z povrchu pokožky pacienta. Ty se mohou dostat na prádlo, oblečení a další předměty v blízkém okolí nemocného. Bakterie (včetně MRSA) se tak mohou přenést na ruce zdravotnických pracovníků nejen přímým kontaktem s pacientem, ale také jakoukoliv činností, při které dochází ke styku s věcmi, které byly v kontaktu pacientem.
Všechny tyto skutečnosti kladou zvýšené nároky na používané postupy péče.
Optimální péče o infikované rány
Mezi odborníky probíhají diskuze, zda používat čisté, nebo sterilní techniky při péči o rány. Stále však není zřejmé, která z metod je optimální. Pomoci by mohlo pochopení mechanizmu osídlení kůže trvalými bakteriemi, které představují ochranu před patogenními mikroorganizmy. Ukazuje se také, že na různých místech těla se vyskytují odlišné druhy a množství bakterií. To má praktické důsledky. Mění-li se krytí na různých částech těla, pak je logické, že mezi ranami mohou být přenášeny různé bakterie. Otázkou zůstává, zda je možné tímto způsobem zhoršit podmínky v ráně nebo zvýšit riziko infekce. Bakterie přítomné u četných poranění u stejné osoby a potřeba měnit sterilní rukavice v průběhu převazu jsou oblasti, které potřebují další výzkum pro praxi založenou na důkazech.
Zdroj:
http://journals.lww.com/aswcjournal/Fulltext/2013/05000/Skin_Bacteria___Implications_for_Wound_Care.8.aspx
