Lektor Jan Zahálka má mnohaleté zkušenosti na pozici zadavatele a od roku 2018 působí jako člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Není tedy povolanější člověk, který by nám mohl poradit, co nesmí chybět v bezchybně vedené zdravotnické dokumentaci pacienta a jakým častým chybám by se lékaři měli vyvarovat. „Co se úrovně a detailu odborného obsahu týče, každá pojišťovna na to má své měřítko. V prvotní zprávě je dobré mít informace o tom, jak dlouho pacient defekt má, jakým způsobem vznikl, jaká byla dosavadní léčba a co je důležité, vždy je potřeba detailně popisovat samotný defekt,“ popisuje Mgr. Zahálka. Konkrétně kde se defekt nachází (PDK-LDK, jinde), velikost rány, jak vypadá spodina i okolí rány, jaká je sekrece a co se od poslední kontroly změnilo.
Dobře vedená dokumentace je základ
Mgr. Zahálka dále radí, že pokud je rána velká a silně secernující, je zásadní ve zprávě zdůraznit nutnost četných převazů. Následně je dobré popsat, co s ránou lékař dělá, ať už se jedná o oplach, obložku, snesení povlaků lžičkou, ošetření okolí a podobně. „Vím, že to zní hrozně formálně, ale dobře vedená dokumentace je nejlepší ochranou a obranou zdravotníka – pak ho doslova není na čem nachytat a o to volnější ruce pak má k tomu, aby mohl léčit opravdu podle svého nejlepšího přesvědčení, bez strachu z regulací, revizí a jiných nepříjemností,“ vysvětluje.
Strach ze zamítnutí revizním lékařem
Nemějte obavy, že by vám revizní lékař v prvních šesti měsících hojení vlhkou terapií zamítl. Vlhké hojení je podle zákona po dobu prvního půl roku předepisováno bez schvalování revizním lékařem, takže logicky revizní lékař nemá co zamítnout. „Zmatek dělá to, že se reviznímu lékaři prostřednictvím žádanky zahájení terapie pouze oznamuje, tady ale musím zdůraznit, že opravdu jen oznamuje a revizní lékař zahájení terapie (preskripce) pouze bere na vědomí a prvních šest měsíců je čistě v gesci ošetřujícího lékaře,“ objasňuje lektor Jan Zahálka.
A jak postupovat v případě, že má pacient signální kód zahájen na jiném pracovišti a dále bude pokračovat v léčbě v péči praktických lékařů? „V tomto případě musím z praxe jako zaručenou metodu, která bude fungovat pro všechny pojišťovny, doporučit zavolat na příslušnou pojišťovnu, požádat o číslo schválenky a oznámit reviznímu lékaři, že pacienta přebíráte do své péče. Někdy vás revizní lékař může vyzvat k vyhotovení nové žádanky.“
Nebojte se penalizací od pojišťovny
Pro každou zdravotní pojišťovnu se praktickému lékaři sčítají předepsaná léčiva a zdravotnická materiál (kromě pomůcek pro inkontinenci, které se počítají zvlášť) za kalendářní rok. „Na konci roku to dá určitý balík peněz, který praktický lékař tzv. propsal a toto číslo se následně podělí počtem „přepočtených pojištěnců“, (kde je například pojištěnec nad 70 let počítán za dva) a vyjde z toho průměrná preskripce na pojištěnce. Zní to složitě, ale výsledkem je celková částka předepsaná lékařem na osobu,“ dodává Jan Zahálka.
Pokud by tato „průměrná roční preskripce“ překročila 120 % celostátního průměru, lze uvažovat o regulační srážce, což by bylo 120 % z tohoto překročení. „Teoreticky, protože dle úhradové vyhlášky pojišťovna nesmí k regulaci přistoupit, když je překročení řádně zdůvodněno.“
A to nás vrací zpátky k první odpovědi – řádně vedená zdravotnická dokumentace v tomto kontextu znamená, že lékař může vytáhnout z kartotéky nejnákladnější pacienty a pojišťovně na jejich dokumentaci ukázat, že si jednoduše preskripci nevymýšlí. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna v posledních několika letech v segmentu ambulantních lékařů regulace na preskripci neuplatňovala vůbec. Regulace jsou proto spíše určitým papírovým čertem než reálnou hrozbou pro lékaře, který si je po odborné stránce jistý svou preskripcí a který řádně vede dokumentaci.
A na závěr Mgr. Jan Zahálka dodává: „Všimněme si, že se praktickým lékařům sčítají na jednu hromadu léčiva a zdravotnické prostředky, takže pokud by se snad o lékaře měla začít zajímat zdravotní pojišťovna kvůli vysoké preskripci, je velice pravděpodobné, že viníkem bude spíše preskripce nákladnějších léčiv, vlhké hojení ran je v této relaci jednoznačně chudým příbuzným.“