Výsledky dosavadních studií zatím neposkytují jednoznačnou odpověď, zda jsou hydrokoloidní materiály přínosné v léčbě diabetických vředů. Zapotřebí proto bude další výzkum s cílem vyhodnotit bezpečnost a účinnost hydrokoloidních krytí pro léčbu diabetické nohy.
Pozitivní přínos hydrokoloidů
Jedná se o okluzivní krytí, které zadržuje exsudát a podporuje vlhké prostředí, které je optimální pro hojení ran a autolytický debridement. Vlhké prostředí podněcuje tvorbu granulační tkáně, reepitelizaci, redukuje zánětlivé reakce a tvorbu jizev. I když jsou tyto materiály kontraindikovány u pacientů s infekcí v ráně, fungují jako prevence infekce, protože slouží jako bariéra zabraňující vstupu patogenů do rány. Navíc udržují nízké pH, které redukuje nebo úplně zamezuje výskytu bakterií (např. Pseudomonas aeruginosa).
Hydrokoloidní obvazy lehce přilnou k ráně a snadno se aplikují. Mohou být ponechány na místě až 7 dnů v závislosti na množství exsudátu. Při méně častých převazech jsou pacienti schopni lépe dodržovat léčbu a dochází také ke snížení finanční náročnosti terapie.
Negativní aspekty hydrokoloidního krytí
Mezi odborníky na léčbu rány existují neshody ohledně použití hydrokoloidních materiálů pro léčbu diabetické nohy. Existuje podezření, že mohou zvyšovat riziko infekce, protože zadržují bakterie a hnisavý exsudát, vytváří hypoxické prostředí v ráně a při jejich použití se rána méně často kontroluje. Vzhledem k těmto obavám jsou hydrokoloidy kontraindikovány u infikovaných ran.
U diabetiků je tedy možné je používat pouze se zvýšenou opatrností. Před zahájením léčby je vhodné nechat provést bakteriální kultivaci a převazy provádět častěji než u pacientů bez diabetu. Jedná se o okluzní krytí, které může způsobit hromadění nadměrného množství exsudátu v ráně a maceraci okolní tkáně. Doporučuje se je používat pouze na rány s nízkým až středním množstvím exsudátu.
Hypoxické prostředí v ráně také může bránit hojení ran a zvýšit riziko infekce. Leukocyty fagocytující bakterie nemohou v hypoxických podmínkách dobře fungovat z důvodu nízkého tlaku kyslíku, čímž se výrazně zvyšuje riziko infekce. Zrání kolagenu, vývoj endotelu, migrace keratinocytů a tvorba granulační tkáně jsou procesy přímo závislé na dostatečném přísunu kyslíku a mohou být při hypoxických podmínkách inhibovány.
