Polyhexanid má široké využití v léčbě ran
Polyhexanid byl představen jako „ideální“ látka s antimikrobiálním účinkem a protiinfekčním efektem. Má široké terapeutické použití při léčbě ran – dekontaminace ran při chirurgickém zákroku, součást roztoků pro čistící drenáže, léčba infikovaných ran atd.
Hlavní výhody polyhexanidu
Účinnost: široká antimikrobiální účinnost, bez známé rezistence, významný post-antiseptický účinek, protizánětlivé vlastnosti, redukce biofilmu a snížení tvorby fibrinu, podpora hojení závislá na koncentraci
Výborná snášenlivost: bez toxického rizika (pokud je správně používán), nevstřebává se, nízké riziko senzitivizace a alergií, vysoce selektivní mechanismus účinku, index biokompatibility > 1
Různé aplikační formy:
- Tekutá antiseptika
- Roztoky pro čištění ran
- Gely
- Součástí krytí (aktivní s uvolňováním, pasivní bez uvolňování)
Jeho použití v některých oblastech je však kontraindikováno, týká se to zejména peritonea, centrálního nervového systému, středního a vnitřního ucha, toxický je také pro chrupavky při koncentracích vyšších než 0,005 % a v první 4 měsících těhotenství (poté přísná indikace).
Kdy použít polyhexanid?
Na závěr sdělení si dr. Eberlein položil důležitou otázku: „Kdy použít antimikrobiální látku?“
Zásadní je podle něj zhodnocení rizika a identifikace rizikové rány. To je možné posoudit pomocí skórovacího systému W.A.R (wounds at risk). Systém je založený na obodování jednotlivých rizikových faktorů vycházejících z klinického stavu a celkového zdravotního stavu pacienta. Je-li dosaženo celkového skóre ≥ 3 body, je zvýšené riziko infikování rány a současně je to indikace k zavedení lokální antiseptické terapie.
