Zdroje mikrobiální nákazy
Existují tří hlavní zdroje mikrobiálního osídlení rány:
- okolní prostředí − exogenní mikroorganismy ze vzduchu, nebo ty zanesené při traumatickém poranění
- okolní kůže − normální kožní mikroflóra, jako je Staphylococcus epidermidis, mikrokoky atd.
- endogenní zdroje − sliznice, především gastrointestinální, orofaryngeální a urogenitální
Detailní mikrobiologické analýzy ran ukazují úzké spojení mezi normální mikroflórou střeva nebo ústní dutiny a mikroorganismy přítomnými v ráně v těsné blízkosti těchto míst. Menší, dobře se hojící rány poskytují dostatek času pro kolonizaci pouze relativně malému počtu bakterií, dlouhotrvající expozice u devitalizované tkáně spojená s pomalým hojením chronické rány však usnadňuje osídlení nejrůznějšími endogenními mikroorganismy.
Anaerobní mikroorganizmy v ráně
Ústní dutina a tlusté střevo obsahují přibližně 1011 až 1012 mikroorganismů na 1 g tkáně. Z toho až 90 % mikroflóry z ústní dutiny a až 99,9 % mikroorganizmů tlustého střev patří mezi anaeroby.
Dalo by se tedy předpokládat, že chronické rány jsou kontaminovány zejména množstvím endogenních anaerobních bakterií. Dosud však převládá mezi odborníky názor, že hlavní příčinou zpomaleného hojení a infekce akutních a chronických ran jsou aerobní nebo fakultativně aerobní patogeny jako Staphylococcus aureus.
Důvodem je především to, že kultivace a izolace anaerobních bakterií v některých dřívějších studiích zkoumajících hojení ran byla minimální nebo úplně opominuta. Pokud jsou totiž rány vyšetřovány náležitými mikrobiologickými metodami, bývá zjištěno, že anaerobní mikroflóra tvoří významnou část mikrobiální populace u akutních a chronických ran.
Neschopnost rozpoznat skutečný výskyt anaerobních bakterií v ráně může mít několik důvodů:
- Anaeroby nejsou považovány za škodlivé pro normální hojení ran.
- Ve srovnání s aerobními a fakultativními mikroorganismy je kultivace, izolace a identifikace anaerobních bakterií časově náročnější, pracnější a nákladnější.
- U anaerobních mikroorganizmů se předpokládá, že na vzduchu rychle odumírají a tudíž že je odběr vzorků a jejich přeprava do laboratoře z důvodu jejich životaschopnosti komplikovaná. Nicméně mnoho z bakterií, které se objevují v rané fázi hojení rány, dokáže na vzduchu přežít i několik dnů.
Z uvedených poznatků vyplývá, že jak akutní, tak chronické rány bývají kontaminovány širokou škálou aerobních i anaerobních mikroorganizmů a pro jejich úspěšnou léčbu je nezbytné důkladné mikrobiologické vyšetření, které dokáže odhalit oba typy mikroorganizmů.
Odborný článek na www.ncbi.nlm.nih.gov zdůrazňuje často přehlížený význam anaerobních mikroorganizmů při mikrobiálním osídlení rány.
Zdroj: