Letos v červnu proběhl v Brně odborný vzdělávací seminář organizovaný společností HARTMANN – RICO, který se konal pod záštitou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Hlavním tématem školící akce se stala HydroTerapie – účinná a jednoduchá metoda hojení ran. MUDr. Sabina Sellner Švestková, Ph.D., vedoucí lékař ambulance dermatovenerologické kliniky FN Brno, pohovořila o vlastních zkušenostech s HydroTerapií a podrobně také rozebrala význam kompresivní terapie při léčbě žilní insuficience.
Praktické zkušenosti s HydroTerapií
MUDr. Sabina Sellner Švestková ve své prezentaci vyzdvihla zejména univerzálnost, účinnost a jednoduchost HydroTerapie a zmínila také vysoký komfort při aplikaci a nošení.
Stručně vysvětlila mechanismus účinku obou produktů, které jsou nedílnou součástí tohoto léčebného konceptu. Polštářek HydroClean je aktivován Ringerovým roztokem, který se průběžně po dobu 24 hodin do rány uvolňuje. Sekret z rány spolu s odumřelými buňkami, bakteriemi a toxiny je zachycen v superabsopčním jádře. Ringerův roztok je zvolen pro svou biokompatibilitu s tělními tekutiny, která je vyšší než u jiných roztoků, včetně fyziologického. HydroTerapie působí v ráně keratolyticky, nekrolyticky, díky kontinuálnímu proplachování ránu důkladně vyčistí, podporuje růst granulační tkáně a urychluje epitelizaci.
Podstatné jsou také její antibakteriální účinky navzdory tomu, že neobsahuje žádnou antibakteriální látku. Přednášející kromě účinnosti proti bakteriální nákaze rány zdůraznila i dobré zkušenosti s potlačováním kvasinkové infekce, se kterou se často potýká u bércových vředů. U produktu HydroTac je důležité správně načasovat jeho použití. Díky spojení polyuretanového krytí a hydrogelu dokáže ránu aktivně hydratovat a zároveň absorbovat exsudát, čímž efektivně podporuje přirozené procesy hojení.
Na sérií fotografií pak přednášející účastníkům semináře předvedla konkrétní příklady ran v okamžiku, kdy je vhodné přejít od HydroCleanu ke druhému kroku HydroTerapie a aplikovat HydroTac. Takové rány již byly vyčištěné, vygranulované a s počínající epitelizací.
Kompresivní terapie i nadále základem léčby žilní insuficience končetin
V druhé části své přednášky se MUDr. Sellner Švestková věnovala kompresivní terapii, která, jak sama zdůraznila, „stále zůstává základním pilířem konzervativní léčby chronické žilní insuficience a lymfedému končetin.“ Terapeutický efekt komprese podle ní závisí především na správné indikaci, vhodně zvolené kompresi a v neposlední řadě na spolupráci a schopnostech pacienta. Kromě léčby chronické žilní insuficience a lymfedému poskytuje kompresivní terapie i další příznivé účinky.
Pozitivně ovlivňuje tepenný systém, zvyšuje gradient arteriovenózního tlaku, snižuje periferní rezistenci arteriogenezi a otevírá kalaterály. Navíc zlepšuje stav lymfatického systému, kožních změn, zánětu a bolesti v akutní fázi a má pozitivní účinky na mikrocirkulaci. To vše v součtu znamená významné zlepšení kvality života pacientů s chronickou žilní nedostatečností dolních končetin.
Přednášející také zmínila výsledky některých studií, které dokazují efektivitu dlouhodobého užívání komprese jako prevence venózního bércového vředu. U pacientů, kteří důsledně používali zevní kompresi, došlo k reulceraci během 5 let pouze u 29 % případů, pokud pacienti zevní kompresi neužívali vůbec, došlo k reulceracím ve 100 % případů během 3 let.
Základním diagnostickým vyšetřením, které poskytuje informace k volbě vhodné kompresivní terapie je neinvazivní barevný doppler duplex žilního a tepenného systému. ABPI 0,6–0,8 je indikací pro použití pouze neelastické krátkotažné bandáže, ABPI větší než 0,8 pak bandáže krátkotažné jednoduché nebo vícevrstevné.
Jedním z aktuálních témat pro odborníky na kompresivní terapii je měření tlaku pod bandáží, o kterém rozhoduje síla vynaložená při aplikaci bandáže. Novým důležitým pojmem se stává také tuhost materiálu, kterou lze definovat jako rozdíl mezi pracovním a klidovým tlakem. Nové tendence směřují k co nejvyšší tuhosti materiálu (neelastická obinadla, ploché pletení), neelastický materiál totiž vyvolává nízký klidový tlak a vysoký pracovní tlak při pohybu.
Na závěr svého sdělení MUDr. Sellner Švestková krátce shrnula faktory, které je nutné zvažovat před aplikací komprese. Doporučila zaměřit se zejména na stav kůže, tvar končetiny, ochranu kostních prominencí a to, zda pacient netrpí neuropatií, při níž absence ochranné odezvy zvyšuje riziko poškození tlakem pod bandáží.
