Podobně jako v jiných oblastech medicíny i v léčbě ran platí, že nejlepší výsledky přináší kombinace několika terapeutických intervencí. A právě na demonstraci účinných kombinací pro léčbu nehojících se ran se zaměřil i workshop společnosti HARTMANN na letošním desátém ročníku celostátního kongresu České společnosti pro léčbu rány v Pardubicích.
V první části workshopu pohovořila MUDr. Sabina Švestková, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky LF MU a FN Brno o úloze správně provedené kompresivní terapie zejména u bércových vředů vzniklých na podkladě chronické žilní insuficience.
Význam kompresivní terapie v praxi
Podle MUDr. Švestkové je vhodná zevní komprese důležitou a nedílnou součástí léčby bércových vředů. Její význam ze strany lékařů i pacientů zatím stále není plně doceňován, přestože se jedná o metodu:
- velmi účinnou
- jednoduchou
- ekonomicky dostupnou
Z praktického hlediska je důležité, že bércové vředy mají velký sklon k recidivě a důsledně používaná kompresivní terapie jí může zabránit, nebo její vznik alespoň výrazně oddálit. Klíčové jsou přitom:
- technika bandáže
- typ používaného obinadla či punčoch
Pokud nejsou použita vhodná obinadla, ztrácí komprese na síle, a tak i účinnosti.
Praktické použití kompresivní terapie
MUDr. Švestková účastníkům workshopu také prakticky demonstrovala, jak bandáž správně nakládat a jaká obinadla k tomu lze použít. Zdůraznila, že pro kompresivní terapii u pacientů s bércovými vředy je nutné použít krátkotažná obinadla, která mají:
- silný kompresivní účinek
- vysoký pracovní tlak
- nízký klidový tlak
Při nakládání bandáže je důležité věnovat pozornost:
- pečlivému nakládání jednotlivých otáček
- výběru vhodné šířky obinadla v závislosti na velikosti končetiny
Pro změření kompresního účinku bandáže je také možné použít speciální sondu, přičemž ideální je dosažení tlaku kolem 45 až 50 mm Hg.
MUDr. Švestková účastníkům předvedla několik různých technik provedení bandáže s různými typy obinadel i s vysvětlením a praktickými radami, na co si dát zvláště pozor a u kterých pacientů jsou jednotlivé typy obinadel nejvhodnější.
V závěru této části workshopu si zájemci mohli sami ověřit, zda je jejich technika bandážování správná a jsou-li schopni přiložit obinadlo s dostatečnou kompresí. Ukázalo se, že s technikou dobrovolníci větší problém neměli. Ne vždy však dosáhli bandáží potřebné komprese, což bylo možné názorně dokumentovat díky použité sondě. V tomto případě se jednalo o senzor dánského výrobce s názvem Kikuhime.
O průběhu druhé části workshopu, která byla věnována podtlakové terapii, se dočtete v našem dalším článku.
