Co je to proleženina a jak ji poznat

Hovoříme tedy o pacientech, kteří jsou upoutáni na lůžko či na vozík. Podle posledních průzkumů trpí proleženinami až 5 % hospitalizovaných pacientů, toto číslo však zdaleka není konečné. Uváděné číslo představuje pouze zlomek ohrožených pacientů, kteří jsou hospitalizováni v nemocničních zařízeních. Nezahrnuje tedy nemocné, kteří jsou v péči svých blízkých nebo agentur v prostředí domova. Vzniku proleženin lze přitom až v 95 % případů zabránit vhodnou prevencí.

Proleženiny vznikají rychle. Při léčbě hraje roli i prostředí

Proleženiny představují závažné poškození kůže a podkožních tkání. Mohou vzniknout velmi rychle, ale samotné příčiny vzniku mají obvykle delší trvání. Rozlišujeme proleženiny chronické a proleženiny akutní, které mohou vzniknout během 30 minut a příčinou vzniku je špatný zdravotní stav pacienta. Mezi příčiny vzniku proleženin, které souvisejí s omezenou pohyblivostí a celkově zhoršeným zdravotním stavem, patří výživa a váha pacienta (nadváha, ale také naopak podvýživa). Na vzniku proleženin se podílí také okolní prostředí – vlhkost, teplota a celková péče o nemocného. 

Proč a jak vzniká proleženina

Proleženiny patří mezi chronické rány, které jsou způsobeny závažným poškozením kůže a podkožních tkání. Hlavní příčinou vzniku proleženin je stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou, kdy dochází k nedostatečnému prokrvování. Pokožka a svaly jsou tím pádem nedostatečně vyživovány, chybí jim kyslík a postupně tak nastává odumírání tkáně.

Nejčastěji se proleženiny objevují:

Na vznik proleženin má vliv:

• Nepohyblivost a omezená míra aktivity
• Tělesná hmotnost
• Věk – riziko je výrazně vyšší u pacientů nad 60 let
• Nedostatečná výživa
• Působení vlhka
• Zvýšená tělesná teplota
• Snížená tělesná teplota
• Celkově špatný zdravotní stav
• Působení vlhka na pokožku