Cílem systematického přehledu publikovaného v časopise Journal of Wound Care bylo prostudovat aktuální důkazy o účinnosti kyseliny hyaluronové (nebo jejích derivátů) při léčbě chronických ran ve srovnání s placebem nebo jinými látkami podporujícími hojení.
Důkazy o účinnosti kyseliny hyaluronové zůstávají stále nejasné
Kyselina hyaluronová se přirozeně vyskytuje v organismu. Jedná se o glykozaminoglykan, který tvoří jednu z hlavních složek mezibuněčné hmoty. Pro hojící proces jsou klíčové její hygroskopické a viskoelastické vlastnosti, hovoří se také o jejím vlivu na tvorbu fibrinu, podpoře fagocytózy, mobility neutrofilů a makrofágů atd. Kyselina hyaluronová se proto často používá jako součást přípravků a krycích materiálů k podpoře hojení ran. Přesto důkazy o jejich účinnosti zůstávají stále nejasné.
K potvrzení její efektivity budou zapotřebí další randomizované studie
Výsledky dřívější přehledové studie z roku 2012, která hodnotila účinnost kyseliny hyaluronové a jejích derivátů na hojení různých typů ran, ukázaly, že kyselina hyaluronová a její deriváty urychlují hojení u všech zkoumaných typů ran. Současná studie však byla zaměřena pouze na chronické rány.
Do studie byly zařazeny pouze výsledky randomizovaných kontrolovaných studií s kyselinou hyaluronovou nebo jejími deriváty. Hodnotily se tedy výsledky 9 studií zahrnující celkem 865 pacientů s chronickými ranami.
Systematický přehled však poskytl pouze málo důkazů o efektivitě kyseliny hyaluronové nebo jejích derivátů na hojení chronických ran. Byla nicméně potvrzena jejich účinnost na snížení intenzity bolesti u smíšených arteriálních a bércových vředů ve studii zahrnující 255 pacientů.
Podle autorů přehledové studie v současnosti neexistuje dostatek důkazů o účinnost kyseliny hyaluronové a jejích derivátů v podpoře hojení chronických ran a k potvrzení její efektivity bude zapotřebí více kvalitních randomizovaných studií.