Cílem studie uveřejněné v odborném dermatologickém časopise Anais Brasileiros de Dermatologia (http://www.scielo.br) bylo posoudit účinnost rostlinné biomembrány při léčbě chronických žilních bércových vředů ve srovnání s kolagenázou.
Nový biokompatibilní materiál
Hojení vředů představuje komplex postupných procesů na buněčné a molekulární úrovni, jako je aktivace leukocytů, zánět, angiogeneze, tvorba kolagenu a reepitelizace. Jednou z nově objevených možností terapie bércových vředů je právě použití rostlinné biomembrány (VBM, vegetal biomembrane), biokompatibilního materiálu vyrobeného z gumovníku Hevea brasiliensis. V současnosti jsou k dispozici odborné zprávy informující o tom, že rostlinná biomembrána pozitivně ovlivňuje různé fáze hojení bércových vředů, zejména odstraňování nekrotické tkáně, proliferaci granulační tkáně a reepitelizaci, a to především u chronických vředů diabetických pacientů.
Biomembrána versus kolagenáza
Uvedené studie se zúčastnilo 21 pacientů. Všichni trpěli bércovými venózními vředy žilního původu po více než 2 měsíce s následujícími klinickými projevy: křečové žíly, hyperpigmentace, lipodermatoskleróza, známky ekzému a svědění.
14 pacientů bylo léčeno pomocí rostlinné biomembrány přikládané každý druhý den. Sedmi pacientům v kontrolní skupině byla denně aplikována mast s obsahem kolagenázy. Následně byli sledováni po dobu 120 dnů. Proces hojení byl po celou dobu fotograficky dokumentován. 1. a 30. den byla provedena biopsie pro histologické vyšetření.
Z výsledků vyplývá, že rostlinná biomembrána byla v podpoře hojení vředů úspěšnější, zejména v zánětlivé fázi. Potvrzuje to silnější exsudace z rány a výraznější debridement než u kontrolní skupiny 30. den léčby. Byla také zjištěna větší tendence k angiogenezi následovaná reepitelizací s nejvyšším indexem hojení 90. a 120. den terapie.
Biomembrána pomáhá
Z kombinované analýzy klinických a histopatologických nálezů vyplývá, že rostlinná biomembrána významně podporuje hojení ran, zejména v jejich zánětlivé fázi. Silná exsudace lézí podporuje proměnu mikroprostředí chronických žilních vředů, dochází také ke stimulaci angiogeneze a následné reepitelizaci.
Zdroj: