Ačkoliv jizvy bývají často vnímány negativně a snažíme se jejich vznik minimalizovat, je nutné si uvědomit, že jsou vlastně výsledkem vrozené schopnosti těla zahojit následky poranění, popálení nebo chirurgického zákroku. Z tohoto poznatku vychází i nový výzkum zaměřený na prevenci vzniku jizev. Vědci z Lékařské fakulty Newyorské univerzity nedávno při svém výzkumu odhalili novou metodu, která by měla omezit přirozenou funkci těla tvořit jizvy. Studie byla publikována v odborném časopise The FASEB Journal, který se zabývá experimentální biologií. Podrobnosti výzkumu uvádí i webové stránky www.scars1.com.
Adenosinové receptory
Adenosin je přítomen ve většině biologických tekutin. Při vzniku kožního defektu se jeho produkce zvyšuje, adenosin putuje do místa poranění, kde působí jako silný endogenní modulátor zánětu a obnovy tkání. Aktivuje adenosinové receptory A2A, které stimulují hojení ran a podporují rozvoj dermální fibrózy.
Nicméně funkce adenosinových receptorů při tvorbě jizev stále není důkladně prozkoumána. Vědci se proto snažili zjistit přesný mechanismus jejich působení na myším modelu. Na jizvy laboratorních myší lokálně aplikovali látku blokující adenosinové receptory. Jakmile se k poraněnému místu dostalo menší množství adenosinu, jizva přestala růst v momentě, kdy se rána zahojila.
Jizvy ano, ale co nejmenší
Jizvení je základní součástí procesu hojení rány. Nicméně jizvy způsobující zjevné fyzické abnormality nebo dokonce omezující pohyblivost již překračují rámec toho, co lze považovat za přirozený a nezbytný jev. Autoři výzkumu proto doufají, že jejich zjištění může vést k vývoji nových látek, které potlačí tvorbu jizev.
Zdroj:
http://www.scars1.com/News/The_Opposite_of_Scarring
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3448776/