Kampaň Stop dekubitům je aktivitou Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (European Pressure Ulcer Advisory Panel). Ten k letošnímu celosvětovému dni Stop dekubitům 2014 zveřejnil některé mezinárodní údaje o výskytu a následcích dekubitů a také finančních nákladech, které jsou s tímto onemocněním spojeny. K akci se připojilo i ministerstvo zdravotnictví ČR a u příležitosti dne Stop dekubitům uspořádalo diskusní panel k problematice dekubitů.
Výskyt a následky a výdaje na dekubity v mezinárodním měřítku
Pilotní průzkum z roku 2007 zkoumající mezinárodní prevalenci dekubitů proběhl v 26 nemocnicích v Belgii, Itálii, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii a zahrnul 5 947 hospitalizovaných pacientů, z nichž 1 078 (18,3 %) trpělo dekubity. Většina hlášených dekubitů patřila mezi proleženiny 1. stupně (n = 454) nebo 2. stupně (n=282). Méně obvyklé byly dekubity 3. stupně (n = 199) a 4. stupně (n = 143).
Proleženiny se nejčastěji nacházely v oblasti křížové kosti (n = 532) a na patách (n = 484) a dále na hýždích (n = 186), kotnících (n = 149), loktech (n = 143) a kyčlích (n = 136).
Dekubity často u pacientů způsobují řadu následných komplikací, jedná se zejména o zvýšení bolestivosti a snížení vitality, fyzické aktivity a celkové kvality života. Dekubity mohou také v některých případech vést až k úmrtí. Například ve Velké Británii v roce 1986 byly dekubity hlášeny jako hlavní příčina u 171 úmrtí a v dalších 1 929 případech jako vedlejší příčina úmrtí.
Ačkoliv nejsou k dispozici celoevropské odhady nákladů na prevenci a léčbu dekubitů. Údaje z některých zemích ukazují, že výdaje v této oblasti jsou vysoké. V Nizozemsku tvoří 1 % všech výdajů na zdravotní péči, ve Velké Británii pak každý rok činí 1,76 až 2,64 milionu liber. Dekubity tak představují jedno z nejnákladnějších chronických onemocnění.
Dekubity v českém zdravotnictví
U příležitosti celosvětového dne Stop dekubitům, vyhlášeného na 20. listopadu 2014, se na Ministerstvu zdravotnictví pod záštitou hlavní sestry ČR uskutečnil diskusní panel k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů v České republice. Odborníci se mimo jiné shodli na tom, že situaci v ČR komplikuje i fakt, že dekubity se často u pacienta vytvoří už v domácím prostředí. Podle údajů Národního referenčního centra tak více než třetina pacientů dorazí do zdravotnického zařízení již s proleženinami. Důležitou součástí prevence proleženin by proto měla být dostatečná informovanost laické veřejnosti.
U kulatého stolu se také hovořilo o novém celonárodním systému evidence a hodnocení nežádoucích událostí. Ten by měl soužit k získávání objektivních dat o počtu, prevenci i léčbě dekubitů. Další řešení problematiky dekubitů by měl poskytnout akční plán Zdraví 2020, vyhlášený Ministerstvem zdravotnictví v polovině roku 2014.
Zdroj:
http://www.epuap.org/…_A4-2014.pdf
http://www.mzcr.cz/…_9763_1.html