Dekubity v sakrální oblasti představují závažnou komplikace u starších pacientů. Tenká tkáň v sakrální oblasti, její anatomické umístění a nízký index tělesné hmotnosti přispívají k rozvoji těchto dekubitů. Cílem komparativní, deskriptivní studie publikované v dubnovém čísle Ostomy Wound Management bylo určit systémové faktory spojené se vznikem dekubitů v sakrální oblasti a porovnat dobu přežití u pacientů s dekubity a bez dekubitů.
Pacienti s dekubity versus pacienti bez dekubitů
Zkoumáno bylo 77 pacientů s dekubity a 53 pacientů bez dekubitů, kteří byli přijati na kvalifikované ošetřovatelské oddělení geriatrické nemocnice v izraelském Jeruzalémě v období mezi červnem 2008 a prosincem 2011. U těchto dvou skupin pacientů byly porovnávány demografické údaje, data týkající se komorbidit, nutričního stavu, fyzických a kognitivních funkcí, stadia demence, stavu dekubitů, počtu cyklů antibiotické léčby, délky hospitalizace a úmrtnosti.
Pacienti s dekubity měli horší zdravotní i psychický stav
Pacienti s dekubity v sakrální oblasti byli významně starší (průměrný věk 81,60 ± 10,78 let versus 77,06 ± 11,19 let) a častěji se u nich vyskytovala demence (70 % oproti 30 %), Parkinsonova choroba (92,3 % versus 7,7 %) a anémie (67,7% oproti 32,3%, p = 0,06) než u pacientů, kteří byli hospitalizováni bez nálezu dekubitů. Pacienti s dekubity v sakrální oblasti také měli nižší index tělesné hmotnosti (23,1 versus 25,4), nižší hladinu hemoglobinu (10,54 g/dl versus 11,11 g/dl), albuminu (26,2 g/l versus 29,7 g/l) a nižší celkovou hladinu proteinů (61,3 g/l versus 65,7 g/l).
Navíc pacienti s dekubity byli významně častěji léčeni antibiotiky (50,6 % versus 28,3%) a měli rovněž významně nižší úroveň fyzických a kognitivních funkcí a jejich medián doby přežití činil 70 dnů ve srovnání se 401 dnem u skupiny pacientů bez dekubitů.
Dekubity v sakrální oblasti snižují přežití
Uvedená zjištění odpovídají již dříve publikovaným údajům, pokud jde o rizikové faktory pro vznik dekubitů, a potvrzují nutnost preventivních opatření. Podle autorů studie je navíc třeba, aby lékaři při řešení dekubitů u této populace pacientů, brali v úvahu celkový cíl léčby a kvalitu života jedince.
Závažnost dekubitů v sakrální oblasti, která se ve svém důsledku projevuje nízkým mediánem přežití, častěji nasazovanou antibiotickou léčbou a vysokým počtem komorbidit, vyžaduje pozornost klinických lékařů a další šetření v rámci větších studií.